POCT vyšetření ve světě

Polsko

POCT testy pro měření glukózy, nebo pro test moči již byly používány po celá desetiletí. Mezi nimi testy POCT pro stanovení CRP se zdají být relativně nové. V Polsku ještěnejsou tak široce rozšířené jako v jiných evropských zemích, je patrný vzestupný trend jejich použití u lékařů prvního kontaktu. Vzhledem ke snadnosti použití a krátkému čekání na výsledek POCT mohou poskytnout rychlou odezvu. I sami pacienti se ochotně nechají takto vyšetřit. (NOWAK, et al. 2014)

V současné době tedy roste zájem o diagnostiku POCT, a to jak v diagnostice prováděné u samotného pacienta (testy pro sebetestování), tak i tu kterou provádí zdravotnický personál v přímém kontaktu s pacientem. To je vzhledem k jednoduchosti označení vzorku, krátký čas čekání na výsledek (cca 5 minut), stejně jako široký panel dostupných testů. KroměCRP v režimu point-of-care lze stanovit koncentraci mnoha dalších biochemických parametrů, např:. Glukózu, cholesterol, D-dimer, albumin, glykovaný hemoglobinu (HbA1c), TSH, a podobně. Kromě toho, pro POCT stačí malý objem biologického materiálu, což je obzvláště důležité, když by měly být zkoušky prováděny u novorozenců a dětí. (NOWAK, et al. 2014)

Pro určení stanoviska lékařů k diagnostice za použití POCT zařízení pro analýzu CRP byla v roce 2009 byla provedena studie IMPAC3T, jejíž hlavním cílem bylo shromáždit názory na roli POCT při vyšetření CRP a zahájení léčby antibiotiky u pacientů s onemocněním dolních cest dýchacích. Ve studii, které se zúčastnilo 20 lékařů, všichni vyjádřili pozitivní zpětnou vazbu o těchto testech, uvažujíc, že hrají pomocnou roli v diagnostice a schopnosti rychle získat výsledek, který může přispět k bezpečné redukci předepisování antibiotik. Současně, lékaři varují před nadměrnou důvěrou k testům a jejich nadužívání vede k oslabení schopnosti objektivně studovat klinický průběh. POCT analýzy CRP v Polsku nejsou tak populární jako v severských zemích a v západní Evropě. Kromě četných zpráv vztahujících se k jejich užitečnosti při diagnostice etiologie nemocí nebo infekcí různého původu Objevují se i střízlivější názory na snahu používat metody diagnostiku POCT. “Zlatý standard” zůstává analýza celého klinického obrazu, který může být doplněn o stanovení CRP pomocí testování point-of-care. (NOWAK, et al. 2014)

Podle odhadů finančních expertů prostředky vynakládané na vyšetření v místě péče o pacienta (POCT) nyní tvoří asi 30% celkových výdajů na diagnostiku in vitro. Pozorovanýjiž několik let vzestupný trend naznačuje, že v příštích letech výdaje na POCT diagnostiku mohou být větší než výdaje na laboratorní diagnostiku. Vzrůstající prevalence vyšetření v místě péče o pacienta vychází nejen z krátké čekací doby na výsledku a jednoduchost provedení vyšetření, ale také s zvětšujícím se rozsahem dostupných diagnostických testů. Bohužel i přes nesporné výhody POCT kvalita vyšetření u lůžka je často nižší ve srovnání s kvalitou vyšetření provedených v laboratoři. To je hlavně kvůli nedostatečné frekvenceškolení personálu, nebo dokonce úplného nedostatku zaškolení pro pracovníky provádějící vyšetření Velký vliv na nevyhovující jakosti vyšetření POCT je nedostatek podpory a dohled odborníků z laboratorní diagnostiky v oblasti kalibrace zařízení (v případě potřeby), provádění kontroly kvality a nezbytné postupy nezbytné k udržení zařízení v neustálé připravenosti pracovat. Laboratorní odborníci by měli být zapojeni do POCT metod, provádět dohled a nezbytné kroky analytických postupů prováděných mimo laboratoř.Žádná jiná skupina zdravotníků totiž nemá dostatečné dovednosti, znalosti a zkušenosti, které je předurčují dohlížet na POCT vyšetření i když jej přímo nevykonávají. (MRÓZEK,et al. 2013)

Skandinávie

Ve studii u 803 pacientů zveřejněné v časopise Scandinavian Journal of Primary Health Care v roce 2010, autorka popisuje vliv CRP testu provedeného lékaři primární péče u pacientů sakutním kašlem na jejich rozhodnutí předepsat antibiotika ve srovnání sklasickými metodami vyšetření (poslech,..). Zajímavé jsou zde nejen informace o rozšíření POCT vyšetření ve Skandinávii ale i porovnání s klasickými metodami vyšetření u konkrétní diagnózy.

POCT analýza pro C-reaktivní protein (CRP) byla zavedena do klinické praxe na počátku devadesátých let. Studie ukázaly, že CRP test byl lepší prediktor pneumonie než další klinická vyšetření a byl rychle přijat jako rutinní vyšetření v klinické praxi ve Skandinávii. V roce 2005 pak 42% švédských pacientů kteří navštívili praktického lékaře s infekcí dýchacích cest bylo testováno na CRP. (JAKOBSEN, 2010)

Infekce dýchacích cest jsou nejčastější indikací pro antibiotické preskripce v primární péči. Je známo že hodnota klinických vyšetření u infekce dolních cest dýchacích (LRTI) je přeceňována. Cílem studie bylo nezávisle stanovit vliv POCT testu pro C-reaktivní protein (CRP) na předepisování antibiotik u pacientů s akutním kašlem nebo příznaky připomínající LRTI, a jak symptomy a vyšetření hrudníku mohou ovlivnit rozhodnutí pro to zda test bude nebo nebude používán. (JAKOBSEN, 2010)

Výsledek CRP má hlavní vliv na rozhodnutí, zda se má nebo nemá předepsat antibiotikum při akutním kašli. Kliničtí lékaři přikládají menší váhu zbarvení hlenu a abnormálnímu zvuku při vyšetření poslechem, když je k dispozici hodnota CRP. Testování CRP by mohlo zabránit nepřiměřenému spoléhání se na klinické příznaky, které špatně předpovídají prospěch z antibiotické léčby. (JAKOBSEN, 2010)

Důsledky pro klinické praxe a budoucí výzkum:
I když lékaři v severských zemích běžně používají hodnoty CRP pro své rozhodování o léčbě, nebylo zcela jasné, zda to vede ke snížení preskripce antibiotik. V nedávné studii o LRTI v primární péči, (Cals et al.) bylo prokázáno, že obě vyšetření (CRP a vylepšené konzultační dovednosti) přispěly významně ke snížení antibiotické preskripce, aniž by byla ohrožena bezpečnost pacientů. (JAKOBSEN, 2010)

USA

Studie zveřejněná v časopise Journal of the American Board of Family Medicine (autoři vybrali data zmezinárodní studie týkající se USA) popisuje stav POCT vUSA u praktických lékařů.

POCT metody u praktických lékařů jsou používány v USA již desetiletí pro diagnostiku akutních stavů, jako je těhotenství, infekce močových cest a streptokoková faryngitida. POCT metody začaly být v poslední době využívány k diagnostice a monitorování chronických onemocnění jako je např. diabetes mellitus a INR u pacientů léčených warfarinem. (SOHN, 2016)

Zájem o POCT se zvyšuje v důsledku technologického pokroku, které umožňují vyrobit menší a jednodušší analytické zařízení, které dokáže změřit či monitorovat stav pacienta u lůžka a v ordinacích praktických lékařů při celkových nižších nákladech. Kromě toho POCT mohou zvýšit spokojenost pacientů u chronických onemocnění, a to zejména v případech diabetes mellitus 2. typu a dyslipidémie, kdy jsou okamžitě k dispozici výsledky a POCT poskytne data pro následnou konzultaci lékaře s pacientem. (SOHN, 2016)

Tabulka 3 zobrazuje 10 nejčastějších požadavků, pro které respondenti uvedli, že POCT metody by mohly pomoci určit diagnózu. Diabetes mellitus je nejčastěji zmiňovanýpožadavek, následuje infekce močových cest a streptokoková pharyngitida. (SOHN, 2016)

Celkem 405 praktických lékařů odpovědělo z 5553 praktických lékařů, kteří byli obesláni emailem, odpověď činí 7% (SOHN, 2016)

Tabulka 6: 10 nejčastějších požadavků, pro které respondenti uvedli, že POCT metody by mohly pomoci určit diagnózu. (SOHN, 2016)


Respondenti (počet: 405) Stav/diagnóza Počet %Diabetes 229 57 Infekce močového traktu 225 56 Streptokoková pharyngitída 218 54 Chřipka 175 43 Těhotenství 103 25 Anémie 72 18 Infekční mononukleóza 60 15 INR/antigoagulace 57 14 Akutní kardiologická kondice 55 14 Lipidy 48 12

Obrázek (Graf) zobrazuje point-of-care testy v sestupném pořadí podle využití nebo potenciálního využití. Procenta ukazují podíl respondentů, kteří používají nebo by chtěli používat každý POCT testy 3 1 krát / týden. (SOHN, 2016)

Mnoho lékařů uvedlo, že používají nebo by chtělo používat POCT, což naznačuje skutečnou příležitost pro další expanzi POCT technologií. Pokud testy POCT jsou vysoce spolehlivé, snadno ovladatelné a levné, je velmi pravděpodobné, že se jejich použití výrazně zvýší, což vede k lepší diagnostice akutních a chronických zdravotních stavů, lepší zvládání chronických onemocnění, jako je DM a ke zlepšení spokojenosti lékaře i pacienta. POCT může také snížit doporučení ke specialistům či na odd emergency, ale tato hypotéza musí být testována. (SOHN, 2016)


Graf 5: Počty respondentů, kteří v této chvíli používají nebo budou používat POCT 3 1 krát týdně (černý pruh) z těch kteří v této chvíli používají nebo budou používat POCT metody (celý pruh). Procenta ukazují podíl respondentů.